Bylinková zahrádka byla oblíbeným doplňkem renesančních zahrad již v 16. století.
Bylinky se užívaly nejen k vaření, ale též k léčení nejrůznějších neduhů.
Proto dnes můžeme najít na mnoha zámcích podobné zahrádky, představující zajímavou inspiraci.
Vybudovat si podobnou zahrádku doma přitom není vůbec nákladné, ani co se týče prostoru či investic do osazení.
Než se pustíme do práce, je vhodné si napřed ujasnit, které bylinky bychom rádi pěstovali. Zda tradiční, užívané především k vaření – například kopr, pažitku, či léčivky vhodné pro přípravu čajů a koupelí – mateřídoušku, mátu, měsíček… Vycházet bychom měli z toho, které bylinky nejlépe zužitkujeme.
Běžné bylinky nebývají příliš náročné, postačí normální půda a občasné zalévání. Pokud máme v plánu vypěstovat si raritnější léčivky, můžeme zalistovat napřed v herbáři nebo odborných příručkách.
Důležitá je také volba místa a rozvržení záhonků. Odvíjet se bude od toho, pro jaké bylinky jsme se rozhodli. Neměli bychom zapomenout na dostatek prostoru mezi jednotlivými druhy, aby nám místo bylinkové zahrádky nevznikl pestrobarevný koberec.
Záhonky mají být přibližně stejně velké a stejně tak prostor mezi nimi. Vzhledem k tomu, že každá z bylinek dorůstá v jinou dobu, do jiných velikostí, a kvete jinými barvami, naskytne se nám pokaždé originální kombinace, a to nejen vizuální, ale i co se týče vůní.
Kreativitu můžeme uplatnit i při vyrábění okrasných cedulek s názvy jednotlivých bylinek, jimiž můžeme ozdobit záhonky. Nepochybně vzbudí zvědavost nejen u dospělých, ale i u dětí.
Foto: Bylinková zahrádka na zámku Březnice
Autor (článek a foto): Žaneta Pixová
