Mnozí zahrádkáři znají mulčování jako způsob obhospodařování, který je učili již jejich předci. Jedná se totiž o přirozený přírodní proces, který probíhá v přírodě odjakživa. Stromy a keře si samy pod sebou vytváří vrstvu mulče z padajícího listí a větviček, odumřelé rostliny také zůstanou na místě, kde vytváří přirozenou ochranu půdy.
Na moderních zahradách jsme se naučili až přehnaně „uklízet“ spadané listí a posekanou trávu, a proto nám unikly výhody nakrývání půdy. Dnes se opět učíme tento proces napodobit a pomalu se z něj stává uznávaná a účinná ochrana rostlin a stromů nejen na zahrádkách, ale i na polích, především při ekologickém způsobu pěstování plodin.
Mulčem bývá většinou organický či anorganický materiál, kterým pokrýváme povrch půdy v určité vrstvě. Jako mulč už dnes není využíváno jen různých směsí trávy, slámy a listí, ale začíná se i s průmyslovou výrobou plastových fólií a dalších materiálů.
V současné době je mulčování populární i z hlediska dekorativního (např. mulčování oblázky, obarvenou kůrou). Nastýlání povrchu půdy organickou hmotou je určitě pro mnohé z nás tou přirozenější formou mulčování. Nejenže je organický materiál lépe k dostání a nepochybně za menší cenu než průmyslově vyráběné umělé folie, ale také je součástí koloběhu živin v přírodě a tudíž nijak nenarušuje přírodní vazby.
Naopak svým rozkladem přispívá ke zlepšování půdní úrodnosti. Jako mulč můžeme použít v podstatě jakýkoli organický odpad. Organický mulč je samozřejmě zapotřebí pravidelně doplňovat.
Vhodnou dobou pro položení mulče je po dešti, půda obsahuje velké množství vláhy, které v ní při zamulčování už zůstane. Položený mulč po té zamezuje vysychání povrchu půdy evapotranspirací a zmenšuje tak potřebu dalšího zavlažování. Mocnost vrstvy mulče závisí na funkci, kterou má mulč plnit.
Pro potlačení jednoletých plevelů většinou postačí vrstva již 5 cm, která musí být dobře a pravidelně rozprostřena bez výskytu holých míst, kde by mohly plevele prorůstat. Proti vytrvalým plevelům je lépe nastlat až 20 cm mulče či rovnou využít textilní mulčovací folii. Platí pravidlo dřeviny sázet vždy před aplikací mulče, předejdeme tak narušení již vytvořené vrstvy. U trvalek postupujeme obráceně. Rostliny by neprorostly silnou vrstvou mulče, musíme tedy připravit mulč a sázet po té.
Při mulčování stromů aplikujeme vrstvu 50-100 mm v průmětu celé koruny. Musíme dbát ale na to, abychom mulčem nepřikrývaly kořenový krček, což by mohlo mít za následek stres pro celý strom.
O mulčování bylo napsáno nemálo článků a studií a u nás i v zahraničí probíhá nejeden výzkum zaměřený na tento způsob péče o plodiny. Všechny se ale shodují na tom, že mulčování zlepšuje půdní podmínky, snižuje výpar vody, omezuje prorůstání plevelů a chrání kořenový systém před extrémními výkyvy teplot. Proč se tedy nevrátit k metodě našich babiček?
