V zahraničí je takzvaná přirozená architektura trend, který respektují tvůrci a žádají klienti. Dávno je již respektovaná v rozvinutých zemích, jakými jsou Švédsko, Dánsko, Japonsko, Kanada a další. Takové stavby nepodléhají módním vlivům a udržují si dlouhodobě svou hodnotu.
U nás jde však stále o relativní novinku, o které architekti spíše diskutují. Nicméně výjimky tu jsou. Nejznámějším českým představitelem tohoto stavebního směru je architekt Martin Rajniš, spoluautor originální Poštovny na Sněžce.
„Existují určité koncepty domů, které umožňují žít svým majitelům v trvale zelené zahradě, na relativně malém prostoru, nicméně s pocitem, že mají pro život prostor několikanásobně větší, než je plocha domu,“ vysvětluje své pojetí zelené obytné krajiny Martin Rajniš.
Pro tento styl je charakteristický příklon k přírodě a přirozenosti. Projevuje se v častějším využívání tradičních přírodních materiálů jako dřevo, sklo, kámen, hlína a zejména citlivým zasazením obydlí do stávajícího prostředí a prolínáním vnitřních a venkovních obytných prostor. Stavby jsou harmonicky včleněny do přírody tvořené některým z výraznějších přírodních prvků, jako je zeleň, rybníky, potoky, skály.
Z architektonického hlediska je kladen důraz, především na praktičnost staveb.
Moderní, ale zároveň drahé „ekologické technologie“ jsou často nahrazeny striktním dodržováním základních pravidel pro stavebnictví, která jsou známa již po několik generací, avšak v posledních letech se na ně zapomíná, například vhodné rozvržení domu na jednotlivé světové strany.
Z portfolia architekta Martina Rajniše stojí bezesporu za zmínku projekt zelené obytné krajiny v Praze – Tróji (viz vizualizace). Na pozemku o velikosti 16 hektarů vyroste komplex budov v symbióze s parkem a zahradou. Každý dům bude mít své soukromí a bude odlišný od ostatních.
zdroj: E15.cz (Jaroslav Matějka)
