Jejich krása je křehká jako motýlí křídla. Jsou atraktivní, tajemné, tváří se nedostupně. Domovem jim jsou tropické pralesy a exotické země vonící dálkami. Snad právě proto tak často toužíme mít je doma…
Orchideje nemusíme obdivovat jen ve sklenících botanických zahrad, mohou být i příjemným dárkem. Ty řezané nás budou hladit po duši jen několik dní, ale když se naučíme o rostliny pečovat, mohou směle rozšířit řady fádních „pokojovek“. Nově vyšlechtěné kultivary můžeme pěstovat třeba na okenním parapetu.
Kupujeme-li orchidej v období od března do října je důležité, aby měla aspoň tři poupata, z nich jedno již otevřené, má-li poupat deset a více, musí být otevřená minimálně dvě. Pokud se k nákupu rozhodneme v ostatní měsíce, mělo by být vykvetlé každé druhé či třetí poupě.
Nejlépe se orchidejím v bytě daří na okně na východní či jižní stranu, teplota v místnosti by neměla klesnout pod 17 a vystoupit nad 35 °C, v zimě je ideální teplota kolem 20 °C. Orchideje mají rády vlhko, nezapomeňme tedy na odparníky vody a časté rosení. Zálivka závisí na teplotě, voda z vodovodu ale pro ně není příliš vhodná ani po odstátí, proto někteří pěstitelé doporučují upravit ji pomocí na trhu běžně dostupných filtrů pro úpravu pitné vody, využívajících pro filtraci aktivní uhlí.
Rostliny hnojíme každých 14 dní na list slabou koncentrací hnojiv pro pokojové rostliny se stopovými prvky, nebo pomocí zálivky do substrátu. V období vegetačního klidu hnojení omezíme, po přesazení 8 týdnů nehnojíme. Orchideje přesazujeme jednou za dva roky, těsně před začátkem růstu, substrát musí být vzdušný, propustný a prosychaný, současně ale také dostatečně nasákavý, nemusí být bohatý na živiny, ale měl by odolávat rozkladu. Nejlépe se údajně osvědčuje směs stromové kůry, kokosových vláken, korkové drti, rašeliny, drceného polystyrénu. Využít lze i obchodech prodávaný klasický substrát pro pokojové květiny.
