Roubená chaloupka s doškovou střechou. Pomyslíte si – takovou už najdeme leda tak někde ve skanzenu nebo v nějaké zapadlé vísce. Dnešní doba však přeje i starým stavebním materiálům.
Domy ze slámy, hlíny, konopí,… střechy šindelové či porostlé trávníky…, tak proč byste si i v dnešní době nemohli dát na střechu došky! Rozhodnete-li se pro doškovou střešní krytinu, budete mít možná určité problémy se sháněním tohoto materiálu, ale rozhodně se budete pyšnit něčím, co dnes hned tak každý nemá – doškovou střechou.
Po staletí si lidé (hlavně na vesnicích) zakrývali domy doškovou střechou. Důvod byl jednoduchý – byl to pro ně dostupný a levný materiál. I když používání došků mělo zpočátku ryze praktické důvody, stovky let užívání ověřily jejich životnost, stálost a bezpečnost. Navíc taková střecha dodávala každému stavení svébytný a zajímavý charakter. Některé takové dochované domky skutečně najdeme v chráněných skanzenech. Ale i na řadě moderních budov se začínají došky znovu objevovat. Už dokonce najdete i firmy, které se na tento materiál specializují.
A co to tedy vlastně došky jsou? Jednoduše řečeno – sláma! Ano, obyčejná sláma, kterou lidé měli běžně na polích. Ve velmi vlhkých oblastech pak byla sláma nahrazována rákosím. Došky se nazývají dvojice slaměných snopků, které byly převázané krouceným slaměným provazem (povříslem). Došky se přehazovaly přes latě na střeše a utahovaly. Podle toho, jak se kladly, mohla vzniknout buď plocha hladká, nebo zubovitě vrstvená (odstupňovaná). Takové doškové střechy musely mít sklon alespoň 45° (na rovnou střechu by se tedy jistě nehodily), aby po nich mohla snadno stékat voda. Hřebeny střech a okolí komínů se pak zpevňovalo a zatěžovalo hliněnou mazaninou nebo drny a vykrývaly se pruhy šindele.
Došky (podobně jako šindele) patří k lehkých střešním krytinám. Největší problémy dnes bývají se sehnáním a přípravou materiálu. To, co dříve řada lidí ovládala, se dnes pomalu oživuje (stejně jako některá stará lidová řemesla). Rozhodnete-li se pro doškovou střechu, měli byste počítat s tím, že bude šikmá, o minimálním sklonu 45°. Prý platí pravidlo, čím větší sklon střechy, tím její delší životnost. Při vyšší větrnosti se doporučuje ještě vyšší sklon (alespoň 50°). Tloušťka takových došků by měla být alespoň 250-350 mm. Pakliže dodržíte výše zmiňovaná pravidla, nemusíte se obávat, že by Vám při dešti protékala voda do domu. Také tepelná izolace došků je dostatečná (jenom pro srovnání: došková vrstva silná 35 cm se rovná polystyrenu o tloušťce 14 cm). Nic Vám však nebrání doplnit konstrukci střechy i běžnými izolačními materiály.
Jak už jsme se zmínili, došky se vyrábí ze slámy. Tradičně to u nás bývala sláma ze žita (ale pozor, obilí nesmělo být ještě dozrálé a sláma se sklízela ručně). Před jejich pokládáním se nejprve musí na střeše položit konstrukce a na tu se pokládají jednotlivé došky. Měly by být dlouhé 60-120 cm a každý by měl ležet alespoň přes tři latě. Snad s výjimkou komína však musíte zapomenout na jakékoli klempířské práce, které se na takovou střechu nehodí a vlastně se tam ani nedají umístit.
Tak co, chytla vás došková střecha za srdce? Možná to bude složitější, avšak porozhlédněte se, v Čechách i v sousedním Slovensku se objevují firmy, které takové střechy dělají.
