Koupelna je pro většinu z nás místem příjemné relaxace. Měla by být proto zařízena tak, aby nám její uspořádání i vzhled stoprocentně vyhovovaly. Kromě sanitárního vybavení klademe důraz na povrchovou úpravu podlahy a stěn, a protože je zde poměrně značné a téměř stálé vlhko, měli bychom dávat přednost materiálům, které si s tímto handicapem poradí.
Podlaha by měla by být bezpečná. Vybíráme tedy z neklouzavých povrchů, které se snadno udržují. Nezapomeňme na zvukovou a tepelnou izolaci a teprve potom vybírejme vhodný povrchový materiál. Jen pokud bude podlaha dokonale vodotěsná, zabráníme vzniku plísní a šíření mikrobů.
Ideální je pořídit do koupelny podlahové vytápění. Díky němu jsou na dotek příjemné i tzv. studené povrchy. Po celý den bude udržovat v koupelně příjemnou teplotu po celé ploše i ve všech rozích místnosti.
Nejodolnější vůči vlhkosti je keramická dlažba. Snadno se udržuje, má dlouhou životnost a odpovídající hygienické parametry. Je tvrdá, pevná, nehořlavá, odolná proti otěru.
Kamenná dlažba je sice finančně náročnější než keramická, má ale své nepopiratelné kouzlo. Díky tomu, že u kamene nikdy nedosáhneme jednolité barvy, je každý kus v podstatě neopakovatelný originál. Trendem posledních let je umělý kámen, vytvořený z přírodní kamenné drti s přídavkem tmelů.
Dřevěné podlahy se koupelnám dost dlouho vyhýbaly, s nástupem tzv. exotických dřevin, které díky svému původu s úspěchem odolávají i vlhkému prostředí, si je ale můžeme bez obav pořídit.
PVC je na trhu v mnoha variantách barev i tvarů, některé typy imitují přírodní povrchy. Snadno se udržuje, odolává vlhku, je trvanlivé a cenově dostupné i pro méně movité.
Výrazného efektu, který ani příliš nezatíží naši kapsu docílíme kombinací čistě bílých a barevných obkladaček. Zvolená barevná intenzita záleží již jen na nás.
Na protihlukovou izolaci koupelny a WC je třeba pamatovat již ve fázi projektu. Dokonalé odhlučnění přitom není ani nijak složité, ani finančně náročné. Zpravidla stačí použít polštářované izolace potrubí, van a splachovacích nádrží.
Protihluková izolace musí dokonale akusticky těsnit, protože každá i sebemenší skulina může v konečném výsledku zvyšovat míru hluku.
Než začneme obkládat
Stěny, které nebudou opatřeny slušivým a módním “kabátkem”, ošetříme vápennou štukovou omítkou nebo speciální směsí odolnou proti vlhkosti. Pokud se nastěhujeme do bytu ve staré zástavbě, kde nejsou stěny příliš rovné, můžeme je obložit sádrokartonovými deskami. Obklady a příčky ze sádrokartonu lze ale v koupelně použít pouze tehdy, je-li zabezpečeno dostatečné a pravidelné větrání místnosti.
Pro obklady stěn v koupelně se nejčastěji používají glazované keramické obkládačky. Pro malé koupelny volíme obklady větších rozměrů, prostor se opticky zvětší. Do tmavých místností bez oken doporučujeme obkládačky světlých barev, které rozsvítíme barevnými doplňky. I když se stále ještě používají převážně bílé spáry, nebojme se experimentovat a sáhnout i po jiném barevném odstínu. Zvolíme-li spáry v barvě obkladu, získáme jednolitou plochu, která prostor opticky zvětší, odlišným odstínem zase docílíme zajímavých barevných kontrastů.
Luxfery nejsou sice novinkou, přesto v poslední době prožívají boom. Do koupelny propustí dostatek světla a přitom prostor nenásilně oddělí od ostatních částí bytu. Vybírat ovšem můžeme, na rozdíl od minulosti, z nepřeberné škály barevných odstínů.
Módní trendy
Pokud se barevnosti a vzorů týká, fantazii se meze nekladou. Někdo preferuje světlé barvy a čisté linie jednoduchosti, druhý dává přednost vzorům a ornamentům inspirovaným starým Řeckem, další sáhne po africkém etnu či asijských motivech. Líbí se vám pop-art, nebo jste konzervativní staromilci? Najděte si čas a projděte vzorníky koupelnových studií.
Velmi módní je používání skleněných tvarovek. Vyzdíme-li z nich v koupelně příčku, tak prostor vymezený pro hygienu oddělíme, ale tvarovky budou do další části bytu zároveň propouštět světlo. Atraktivně vypadají i obklady z čirého skla, zpravidla používané v místnostech, kde materiál stěn zůstává přiznaný (beton, vyspárované cihly apod.).
