Největší celosvětový happening na ochranu klimatu s názvem Hodina Země se v letošním roce v sobotu 27. března.

K akci se připojují obce, firmy i jednotlivci a dávají najevo svou podporu ochraně životního prostředí. Během Hodiny Země se tradičně na hodinu zhasínala světla v ulicích měst a obcí, konaly se akce pro veřejnost, zapojovaly se instituce, potemněly památky. Letos se akce koná již podruhé jen virtuálně, s klimatickými závazky. Hodina Země připomíná, že změna klimatu se týká nás všech a nečeká, je nutné ji řešit i v době pandemie.

Do kampaně se zapojují města a obce, instituce i jednotlivci. Přihlášení je možné online a na stejných stránkách lze najít mapu i seznam aktuálně přihlášených.

Celý svět je ohrožen nejen pandemií, ale i klimatickou krizí způsobenou zejména  používáním fosilních paliv – uhlí, ropy, zemního plynu. Důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem. “Symbolickým propojením světa v Hodině Země dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet”, vysvětluje důvody pořádání Hodiny Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Východiskem z klimatické krize, na němž se shoduje svět i Evropa, je cesta k uhlíkové neutralitě, opuštění fosilních paliv, dekarbonizace. „V tomto procesu je velmi významná role obcí. Spočívá v přípravě strategických plánů na dosažení uhlíkové neutrality, v pozornosti věnované využívání obnovitelných zdrojů energie, v důrazu na úspory energie v budovách – při výstavbě, rekonstrukcích i provozu. Jsme moc rádi, že se obce hlásí i v této složité době“, vysvětluje Gaillyová.

Loni se do Hodiny Země 2020 i v čase pandemie, zapojilo 124 obcí, včetně 8 statutárních měst, dále 62 firem a organizací a 5 památek. Přihlásilo se rekordních skoro 3500 jednotlivců, z nichž si 722 stanovilo svůj klimatický závazek, celková roční úspora ze všech závazků je skoro 2000 tun CO2. V Praze postupně, po 1 minutě zhaslo 10 pražských dominant, od nejstaršího Strahovského kláštera ze 12. století po památník obětem komunismu z 21. století. V Olomouci zhasla radnice a Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí (UNESCO), v Ostravě Most Miloše Sýkory a radniční věž či třeba v jihočeském Vimperku zámek a městská zvonice.