„Pokud má člověk vodu z veřejného vodovodu, provozovatel by ho měl informovat, zda je voda pitná či nikoliv. Pokud je kvalita vody ohrožená, v takovém případě provozovatel preventivně vyzve lidi, aby vodu před požitím převařovali. Místo vody z vlastních studní by v těchto oblastech měli využívat vodu balenou nebo z dovezených cisteren. Po odeznění povodní je nutné studnu otevřít, odčerpat vodu a studnu vyčistit a vydesinfikovat – chemických prostředků na to existuje celá řada,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Může se také stát, že z kohoutku teče zakalená voda, aniž by o tom provozovatel věděl. K tomu obvykle dochází, pokud je poškozena menší větev vodovodní soustavy. Takovou vodu by lidé neměli pít a závadu by měli bez prodlení oznámit. Hrozbou záplavové vody jsou hlavně bakterie, které mohou způsobit průjmová onemocnění.
Kvalita surové vody se i za běžných podmínek v jednotlivých regionech liší. Voda může obsahovat nežádoucí látky, jako např. těžké kovy, měď, příliš mnoho vápníku nebo chlóru. Stejně tak se liší kvalita vodního potrubí po cestě k vám domů. „Tomu však lze čelit filtrací vody a její speciální úpravou. Během tohoto procesu dochází k redukci nežádoucích částic, jako jsou těžké kovy (např. měď, olovo, nikl), zápachu a dalších látek narušujících chuť, jako je například chlór. Patentovaná technologie mineralizace přeměňuje místní vodu z kohoutku na chutnou, navíc doplněnou o magnesium, popřípadě o další látky,“ uzavírá Jaroslav Žák z BWT.
-TZ-
foto: kaboompics, pixabay
