Každé dítě školou povinné dnes již ví, jak správně třídit odpad. Ve většině českých měst a obcí probíhá tříděný sběr papíru, plastů a skla a někde i nápojových kartonů.

Jak ale naložit s dalším významným odpadem, který vzniká v našich kuchyních a zahradách, s bioodpadem? Jednou z možností, jak tento odpad využít, je způsob poměrně hojně využívaný v zahraničí, tedy komunitní kompostování. A co že to je? Pod pojmem komunitní kompostování se rozumí, že se skupina lidí (obyvatelé činžovních domů nebo zahrádkáři) domluví, že bude svůj bioodpad kompostovat společně. Práce, ale i hotový kompost se dělí a užitek z toho mají na konec všichni.

Komunitní kompostování ovšem může být i metodou terapie, jak ukazují následující příklady z Velké Británie a Řecka.

V městském parku v Manchesteru najdeme denní stacionář pro lidi s mentálním postižením. Součástí stacionáře jsou i dvě zahrádky – produkční a okrasná, určená k odpočinku. O obě tyto zahrádky se starají přímo klienti stacionáře s pomocí dobrovolníků. Na zahrádkách využívají kompost z vlastní produkce. Materiálem ke kompostování je tráva, větve a další zelený odpad z městského parku. Kompost zde vyrábějí buď klasicky na hromadách, nebo metodou vermikompostování, tedy pomocí žížal.

Další místo, kde slouží komunitní kompostování jako cesta k zaměstnání lidí se zvláštními potřebami je zahrada Offshoots ve městě Burnley. Komunitní kompostování je pouze jedna z „chráněných dílen“, která zde probíhá, ale rozhodně není zanedbatelná. Materiálem pro kompostování je tu rostlinný kuchyňský bioodpad svážený z domácností. Samotné kompostování probíhá ve speciálním kompostéru, ve kterém je zrající kompost průběžně promícháván šnekovým míchačem. Zralý kompost se pak používá při pěstování nejrůznějších okrasných květin. Zahrada je volně přístupná veřejnosti, takže užitek z vytříděného bioodpadu má vlastně každý, kdo tam zavítá.

Protože o místa, kde probíhá komunitní kompostování, není ve Velké Británii nouze, uveďme si ještě jeden zajímavý projekt. V Sheffieldu se měla na konci 70. let minulého století stavět silnice. Kvůli její stavbě byla zbourána ulice domů a téměř se začalo se stavbou. Místní obyvatelé se ovšem proti tomuto záměru vzbouřili a stavba byla zastavena. V prostoru, který vznikl vybouráním domů, byla na začátku 80. let založena městská farma The Heeley City Farm. Dnes zde návštěvníci najdou nejrůznější domácí zvířata i zahrady s produkcí zeleniny nebo bylinek. Právě v zahradách je používán kompost, který si zde sami vyrábějí. Vypěstované květiny se pak prodávají v malém zahradnickém centru, které je součástí farmy. I na této farmě jsou zaměstnáni lidé se zvláštními potřebami.

Zemí, kde je rozvoj komunitního kompostování teprve v plenkách, stejně jako v České republice, je Řecko. Nedaleko hlavního města Athén, na ostrově Salamina, však funguje komunita Nostos, jejímž cílem je připravit lidi po léčbě drogové závislosti na běžný život. Členové komunity jsou rozděleni do několika skupin. Každá skupina má po určitou dobu na starost jednu část péče o dům a ostatní členy. Je zde tedy skupina, která se stará o kuchyň, o praní prádla, o úklid nebo o zahradu. Právě zahradní skupina v těchto dnech začíná také kompostovat. Na vhodném stinném místě postavili kompostér a odpad z ovoce a zeleniny z kuchyně tak najde využití. Hotový kompost pak bude významnou pomocí pro rostliny rostoucí na chudé středomořské půdě.

A jaká je situace v Čechách? V současné době probíhá v rámci České zemědělské univerzity v Praze s podporou programu Socrates-Grundtvig projekt Growing with Compost, který se specializuje právě na zavádění komunitního kompostování jako terapie. Součástí tohoto projektu je i vznik několika demonstračních kompostáren. Jednu z nich bude již brzy možno navštívit v Týnu nad Vltavou u Domova sv. Anežky.

zdroj: Hana Vašutová, Jan Habart, Česká zemědělská univerzita v Praze