Energetika se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílí největší měrou. Největším problémem jsou především emise oxidů síry a dusíku. Síra má také největší vliv na jeden z dnes už mainstreamovými médii pozapomenutý ekologický problém – kyselé deště.
Legislativa
V nejbližší době pravděpodobně bude v poslanecké sněmovně schválen nový zákon o ovzduší, který spolu s vyhláškou o přípustné úrovni znečišťování bude definovat emisní limity (Emise= látky vypouštěné do ovzduší)) platné od 1.1 2016. Tato legislativní změna reaguje na směrnici Evropského parlamentu 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším ovzduší pro Evropu.
Nové právní předpisy výrazně zasáhnou do provozu stacionárních energetických zdrojů v ČR. Bude se to týkat především zdrojů, které spalují černé uhlí. Zpřísněné normy si tak vyžádají řadu investicí do zdokonalování zařízení pro čištění spalin nebo zcela nových technologií – proto ten poměrně vzdálený termín roku 2016.
Historie odsiřování
Bývalé Československo patřilo ke státům s největším znečištěním ovzduší na světě a během 80. let byly kyselé deště velikým ekologickým strašákem. Především z těchto důvodů proběhla v devadesátých letech velká vlna odsiřování, díky které se podařilo snížit emise na 10% původního stavu. I těch 10% je ale stále hodně a od oné vlny odsiřování nenutila česká legislativa velké znečišťovatele ovzduší k investicím do dokonalejších technologií.
Co je kyselý déšť
Kyselý déšť je déšť nebo jakákoliv jiná forma srážek, která je neobvykle kyselá, což znamená, že má zvýšenou hladinu vodíkových iontů (nízké pH ). To může mít škodlivé účinky na rostliny, vodní živočichy nebo infrastrukturu. Kyselý déšť je způsoben emisemi oxidu uhličitého, oxidu siřičitého a oxidů dusíku.
R. K.
