Pokud máte vlastní zahrádku a jste náruživí pěstitelé, určitě jste už zatoužili po skleníku nebo alespoň fóliovníku. Výsledky vaší pěstitelské snahy se pak dostaví velice brzy.

S vytápěným skleníkem nebo pařeništěm není problém dopřát si už počátkem března například čerstvé ředkvičky z vlastní úrody. Stavbu skleníku nebo fóliovníku můžete naplánovat už na podzim, abyste byli s prvními jarními paprsky připraveni začít sezónu. Pokud jste to ale loni nestihli, máte příležitost právě teď, kdy už není půda zmrzlá a dají se do ní snadno zapustit základy. Jestliže chcete postavit bytelný skleník, neobejdete se bez dobrých základů. Podezdívka by rozhodně měla být zapuštěna do nezámrzné hloubky (minimálně 80 cm), abyste předešli pozdějšímu popraskání skel.

Oboustranný, nebo jednostranný – který je lepší?

Existují dva druhy skleníků – oboustranný a jednostranný. Oba typy mají své výhody: Oboustranný, jehož všechny čtyři stěny stojí volně v prostoru, propouští dovnitř maximum světla. Jednostranný skleník, jenž je nalepen na zeď, která tvoří čtvrtou ze stěn, zase dokáže udržet stabilní teplotu ve dne i v noci. Zeď, která během dne nahromadí teplo, jej v noci vyzařuje a ve skleníku tak nevzniká velký rozdíl denních a nočních teplot. Abyste dopřáli rostlinám co nejvíce světla a tepla, musí tato zeď stát vždy na severní straně.

Sklo, nebo plast?

Při zasklívání máte na výběr ze dvou materiálů – skla a speciálního plastu. Ten si zachovává poměrně dobrou propustnost světla (asi 80%) a zároveň má výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti než sklo, proto se doporučuje především do vytápěných skleníků, které mají sloužit i v zimě. Nevýhodou je jeho vyšší pořizovací cena – za plast zaplatíte až dvakrát tolik co za sklo. Na druhé straně ale během zimy sníží plast náklady na vytápění až o padesát procent.

Rozptýlené, nebo průhledné?

Tabule čirého skla se na jaře a v létě často natírají skleníkovou barvou nebo vápnem. Je to ochrana před ostrými sluneční paprsky, které by mohly rostliny celkem snadno spálit. Existuje ale ještě jeden způsob, jak slunci zabránit – použitím průsvitného skla. To si zachovává stejnou propustnost světla jako čiré sklo s tím rozdílem, že paprsky dopadají na rostliny rozptýlené a nehrozí proto jejich sežehnutí.

Čemu byste měli věnovat pozornost při výběru skleníku:

Pokud plocha skleníku zabírá méně než 40 m2, není stavební povolení potřeba. V každém případě byste ale měli oznámit stavebnímu úřadu svůj záměr a získat územní souhlas. Pravidla nejsou všude stejná, proto se informujte na městském úřadě.

Pozinkování chrání kov konstrukce před zrezivěním. Nejodolnější jsou žárově zinkované skleníky, které vydrží bez dalšího ochranného nátěru až třicet let.

V horkých dnech je jedinou možností, jak zabránit spálení rostlin, dobré větrání. Skleník by proto měl mít přiměřený počet oken, ve větších sklenících se dá použít také ventilátor.

Čerstvá zelenina z fóliovníků

Fóliovník ocení hlavně ti, kteří se už na začátku jara nemohou dočkat vlastní úrody a chtějí ji mít rychle, rychle a ještě rychleji. V březnu už můžete sklízet hlávkový salát a ředkvičky a počátkem června rajčata, okurky nebo papriky. Fóliovník vám nedá tolik práce jako skleník, ani nebudete muset sáhnout při jeho stavbě hluboko do peněženky. Aby vám vydržel co nejdéle, použijte stejně jako u skleníku kovovou pozinkovanou konstrukci. Tu pevně zakotvěte do země (jako základ můžete použít dřevěné trámky nebo desky) a potáhněte fólií.

Vhodnější je sedlová střecha

Fólie by neměly být prověšené; při dešti se pak rychle naplní vodou a hrozí jejich protržení. Proto není vhodná rovná střecha. Čelní a zadní strana fóliovníku musí mít větrací otvory, které budou během letních veder permanentně otevřené. Fóliovník si můžete vyrobit sami, ale jednodušší a méně časově náročné je zakoupit ve specializované prodejně nebo některém z hobby marketů již hotový výrobek. Ten pak zvládnete snadno upevnit na připravený základ. Montáž zvládne sám i jeden člověk, lepší je ale pustit se do práce ve dvou.