Vybaví se Vám pod pojmem „snižování emisí skleníkových plynů“ elektromobily, větrné elektrárny, solární panely apod.?
A co takhle tepelná čerpadla?
Dosavadní zkušenosti s tímto zdrojem tepla ukazují, že je velmi užitečným pomocníkem ve snižování emisí skleníkových plynů, a to ve všech zemích světa, od Japonska přes Čínu, země Evropské unie až po USA.
V rámci Evropské unie, na emisi skleníkových plynů se ve velkých městech nejvíce podílí budovy, resp. jejich energetické požadavky. Až za nimi jsou doprava, zpracování odpadu či zemědělství. Není tedy divu, že pozornost politiků, ať už na vládní či lokální úrovni, se ubírá právě směrem k rezidenčnímu a nerezidenčnímu nemovitostnímu trhu.
V České republice o problémech víme, s řešením jsme pozadu
I v České republice již známe státní pobídky na nákup ekologických zdrojů tepla, v porovnání s ambicemi měst jako jsou např. Milán, Londýn, Kodaň, Paříž, Berlín, Barcelona, Řím, Rotterdam apod., jsme však stále pozadu (Prahu jako samostatný celek nevyjímaje).
Byť jednotlivá města trápí různé dopady klimatických změn, cíl mají společný – zajistit to, aby nově stavěné budovy byly co nejméně energeticky náročné, zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů na vytápění či chlazení již existujících budov. Pár příkladů toho, jak tyto plány vypadají v praxi:
- v Helsinkách 2 velká tepelná čerpadla vytápí v zimě a ochlazují v létě celé městské čtvrti. Jedná se o projekt, v rámci kterého jsou tato čerpadla umístěna pod jedním z helsinských parků a jimi vyráběné teplo/chlad je dálkově dodáván do okolí.
- Vídeň má ambici snížit ekologickou stopu historických budov tím, že je bude dálkově vytápět geotermálními tepelnými čerpadly. Podíl tohoto tepla na celkovém teplu dodávaného dálkovým systémem by měl vzrůst na 10 %. Do roku 2050, Vídeň che být městem s nulovými emisemi skleníkových plynů.
- v Německu dnes u cca 40 % novostaveb najdete ekologický zdroj tepla, kdy hlavním zdrojem je zpravidla tepelné čerpadlo, které případně doplňují solární panely.
- společnost Lidl v Německu spouští tzv. prodejny 3. generace, které získávají energie ze solárních panelů umístěných na střeše prodejen a tepelných čerpadel, které mimo jiné „recyklují“ odpadové teplo z kompresorů chladicích boxů.
I „chudé“ země vyrážejí do boje za snižování emisí skleníkových plynů
Říkáte si: bohatá města bohatých zemí, tam se projekty plánují jinak? Vězte, že stejně ambiciózní plány jako výše uvedené destinace mají například i hlavní města Pobřeží slonoviny, Senegalu, Tanzanie, Nigérie, Malajsie, Polska, Argentiny či Mexika, což jsou „ekonomicky srovnatelní protivníci“. Tato a další města jsou součástí projektu C40 měst, sdružující 40 měst a přilehlých oblastí, ve kterých žije 12 % světové populace a jež tvoří 25 % světového HDP. Praha ani žádné jiné město České republiky v tomto seznamu není.